Aktuality

Příspěvek PhDr. Lenky Skácelové a Mgr. Markéty Jírové Exnerové

 „Prevence v resortech jako součást jedné skládačky“

 prezentovaný na XIV. ročníku konference PPRCH 18. 9. 2017 v Praze

 (upravená a zkrácená verze)

 

Hlavním tématem tohoto příspěvku je zmapování a představení vertikálního systému koordinace a poskytování preventivních aktivit v jeho jednotlivých stupních. V závěru příspěvku je také reflektován postoj Odborné společnosti pro prevenci rizikového chování v ČR ke zmiňovaným tématům.

MŠMT

Pozitiva:

• Koordinační a metodické vedení KŠK.

• Příprava a zpracování národní strategie PPRCH s využitím pracovních skupin složených z odborníků z praxe.

 Příležitosti:

• Meziresortní spolupráce v prosazování záměrů a cílů národní strategie.

• Pracovní skupina k primární prevenci rizikového chování – nově ustanovená.

 
Krajský školský koordinátor

Pozitiva:

•  Předává základní strategie, informace, záměry ze strany MŠMT na pravidelných poradách s metodiky PPP – frekvence setkávání je však v různých krajích různá.

• Iniciují propojenost stávající sítě různých organizací ve své působnosti na krajských setkáváních (fóra prevence, krajské konference PPRCH, účast na seminářích ŠMP v regionech).

• Zpracování krajské strategie PPRCH a priorit dotačních titulů pro tuto oblast.

 Příležitosti:

•  Mnohdy jsou osobní setkání nahrazovány elektronickou komunikací, zejména aktuální předávání nabídek, informací z MŠMT či regionů.

 

Metodik prevence PPP

 Pozitiva:

•  Na horizontální úrovni kraje má stěžejní roli v prosazování záměrů a potřebnosti PPRCH v daném regionu.

• Tato role je v mnoha regionech plně využívaná, metodik intenzivně pracuje a metodicky vede a zná své školní metodiky prevence, školí mnohdy i jednotlivé ředitele škol a je s nimi v pravidelném kontaktu, reaguje na potřeby škol, pomáhá nastavit kvalitní preventivní program školy (PPŠ) a zejména pomáhá řešit školám případy a situace z oblasti selektivní a indikované prevence.

• Nejčastějším typem rizikového chování, které řeší, jsou narušené vztahy v třídních kolektivech, diagnostika těchto vztahů a možnost následné dlouhodobé práce se zasaženými třídními kolektivy.

 Příležitosti:

•  Výše uvedená realita je v rámci jednotlivých regionů velmi rozdílná, ne všude mají metodici prevence PPP takto stěžejní roli.

• U metodika PPP není výše úvazku jednotná, pohybuje se v rozmezí 1,0 až 0,2, což se odráží na možnostech uspokojit obrovskou poptávku ze strany škol.

• V této souvislosti nejsou regionálně dostupné a uspokojená poptávka po programech selektivní PP a indikované PP i od jiných poskytovatelů, kteří by částečně pokryli tyto narůstající požadavky.

• Jako velkou příležitost vidíme pro tento článek:

  • definovat výši úvazku a legislativně ji ukotvit

  • vydefinovat pracovní náplň metodika PPP (podotýkáme, že typů RCH je daleko více, než prevence a řešení šikany)

  • zvyšovat kompetence školních metodiků prevence a zejména třídních učitelů pro práci v prevenci PPRCH ve svých třídách

  • motivovat ředitele škol a pracovat s nimi pro získání podpory tohoto záměru a zejména pro podporu zpracování, zavádění smysluplného preventivního programu školy (PPŠ)

  • to stejné platí pro podporu činnosti školního poradenského pracoviště.

 

Školní poradenské pracoviště – školní metodik prevence (ŠMP)

 Pozitiva:

•  Od září 2017 jsou na všech školách tato pracoviště ustanovena, domníváme se, že pro jejich činnost je zásadní: vydefinování kompetencí jednotlivých členů tohoto pracoviště, využití pozice školního psychologa, speciálního pedagoga, výchovného poradce a dobrých zkušeností ze stran třídních učitelů v předávání příkladů dobré praxe pedagogickému sboru a vyvracet tak obavy svých kolegů „když přiznám, že se mi něco nedaří, či mám problémy ve své třídě – selhal jsem jako učitel“, důležité podpořit takové pedagogy, že mohou požádat bezpečně o podporu a pomoc.

• Využívat podpory zvenčí – PPP, supervize, učitelské skupiny, vzdělání atd.

 Příležitosti:

•  Prosazovat v rámci různých typů vzdělávání jednotný právní výklad pro řešení jednotlivých typů rizikového chování v oblasti školské prevence.

• Zaměřit vzdělávání školních metodiků prevence a zejména třídních učitelů na rozvoj jejich schopností a dovedností používat ve své práci již zpracované metodiky PP, pracovat s metodickými doporučeními, jako základní daností a aplikovat postupy v jednotlivých oblastech rizikových signálů i projevů chování ve své působnosti s ohledem na svoji kompetenci.

• Dodržovat nastavený komunikační systém ve své konkrétní škole.

• Zaměřit se na zpracování a zavádění efektivního postupu pro spolupráci s OSPOD, Policii ČR a jinými participujícími organizacemi a službami v regionu, (např. aby OSPOD nebyl strašákem pro rodiče a žáky, hledat konkrétní možnosti pro včasnou pomoc a zastavení rizikovosti v chování konkrétního žáka – hledat konkrétní osobní zaangažovanost a znalost jednotlivých partnerů).

• Velkou výzvou je i znovu opětovné prosazení úlevy v úvazku přímé pedagogické činnosti pro práci školního metodika prevence (velké snížení motivace těchto pracovníků), není také zmapováno hodinové zatížení ŠMP, vnímání ŠMP v pedagogickém sboru i školním poradenském pracovišti (často máme zpětné vazby, že je tato funkce vnímána méněcenně). To vše je v protikladu s vydefinovanými standardními činnostmi ŠMP pro výkon této funkce.

 

OSPRCH,z.s

 Výzvy:

•  Zpracovat téma etiky v primární prevenci.

• Podpořit a iniciovat zpracování právního rámce pro resort školství a zavádět do vzdělávání pracovníků na různých pozicích v systému PPRCH, včetně spolupráce s NNO.

• Podpora ke změně legislativy pro práci ŠMP.

• Podpora nových efektivních přístupů k PPRCH a metodik pro tuto oblast se zacílením k různým věkovým skupinám žáků.

• Iniciovat nová potřebná témata pro vědu a výzkum.

• Podporovat v rámci své kompetence propojování meziresortní spolupráce v hlavních tématech PPRCH.

• Podporovat prezentace příkladů dobré praxe z místní a regionální úrovně.